Milí přátelé včelaři, milí návštěvníci našich webových stránek,
jmenuji se Lukáš Pitucha a je mi ctí přivítat Vás jménem Včelařského spolku Poodří na našich stránkách. Možná si kladete otázku, co nás vedlo k tomu, ukončit své členství v ČSV a založit spolek vlastní. Každý člen na to může mít svůj pohled a já bych Vám rád přiblížil ten můj…
Včelařit jsem začal asi před deseti lety na základě jasné instrukce kamaráda: “Nejdříve se musíš přihlásit do ČSV a pak přijde vše ostatní”. A než jsem zjistil, že to nemusí být tak jednoznačné, už jsem byl členem.
“Nu což, fajná parta lidí, tak co…”, řekl jsem si a přijal své členství v ČSV jako prostý fakt. “Vždyť mým včelkám je to jedno…”
Šel čas a má nespokojenost rostla: V základní organizaci jsme se snažili prezentovat naši práci veřejnosti a budovat dobré jméno včelařů. Pořádali jsme školení a přednášky nejen pro včelaře, ale také pro širokou veřejnost. Svou práci jsme prezentovali na obecních slavnostech a podobných akcích v místních částech našeho okrsku… Prostě samé radosti. A proti tomu přicházely zprávy o problémech v hospodaření ČSV, o problémech, které podle mne předsednictvo ČSV neřešilo nebo řešilo jen velmi ledabyle, jako například vleklé problémy se společností Včelpo, donekonečna omílaná zbytečnost vyšetření spadu ze zimní měli apod. Snad i díky tomu, že jsme v té době měli informace o dění v republikovém výboru a ve vedení ČSV z první ruky, nespokojenost sílila stále víc. A já si začal říkat: “Co tomu všemu asi říkají naše včely…?”
O pár let později jsem byl osloven s nabídkou “předsednictví” naší základní organizace. Dlouho jsem odolával, protože představa reprezentovat svaz, s jehož směřováním vnitřně nesouhlasím, pro mě byla nepředstavitelná. Až když bylo jasné, že není nikdo, kdy by se této funkce ujal dobrovolně a já si znovu a znovu uvědomoval úroveň a sílu naší základní organizace, kývl jsem. Bylo mi ctí stát se předsedou této party lidí. Zároveň – s neustávajícími problémy, plynoucími ze strany vedení ČSV – mi bylo hanba reprezentovat tento svaz. Nezapomenu na moment, kdy se mě kamarád, kupující med ve sklenici se znakem ČSV, při pohledu na tento znak zeptal, zda med není “pančovaný”. Samozřejmě si dělal legraci, ale já si uvědomil, jak hluboko v povědomí lidí je díky kauze Včelpo pošramocena pověst českého medu. A začal jsem si říkat: “Je to vůči našim včelám fér?”
A pak přišel náš jednatel a tahoun naší základní organizace, Mirek Bureš, s nápadem založit spolek vlastní. Zprvu to byl spíš planý povzdech nad děním “v Křemencárně”, ale když se tento povzdech začal opakovat čím dál tím častěji, začal i v našich představách získávat konkrétnější podobu. Nebudu zdržovat, výsledek vidíte sami. Víme, že nám přibude práce a že už se nemůžeme schovat za Velkého bratra v podobě ČSV. Chtěli jsme svobodu a pocit, že se nemusíme stydět před veřejností ani před našimi včelami, to vše je vykoupeno naší osobní odpovědností. Ale nebojím se toho, protože jak už jsem zmínil, jsme parta, ve kterou věřím. Věřím, že dokážeme ovlivnit naše okolí. Věřím, že si dokážeme vybudovat dobré jméno jak u včelařů v okolí, tak u veřejnosti a našich zákazníků. Věřím, že si dokážeme vychovat naše nástupce, kteří dokáží nést dále naši myšlenku a poselství. Věřím, že dokážeme být vzorem pro ty, kteří stále váhají, tak jako jsme váhali my.
Závěrem bych rád řekl to nejdůležitější – mějte rádi své včely a starejte se o ně tak, aby i ony mohly mít rády Vás. Bez ohledu na svazovou příslušnost, pohlaví, vyznání, či barvu pleti… Často si navzájem přejeme, aby nám dělaly včelky radost. Udělejme jim radost taky a nechme je tady žít další miliony let. Zaslouží si to.
Lukáš Pitucha
předseda Včelařského spolku Poodří
P.S. Pro případné zastánce dění v ČSV si dovoluji konstatovat:
1. Skutečně si nemyslím, že ČSV pečuje o majetek svazu s péčí řádného hospodáře.
2. Skutečně si nemyslím, že ČSV řádně zastupuje včelaře ve vztahu k orgánům státní správy a dělá vše pro racionalizaci chovu včel, léčení apod.
3. Všichni víme, že sběr a vyšetření zimní měli je nesmysl. Ten, kdo obhajuje tuto “celorepublikovou buzeraci” a plýtvání finančními prostředky je dle mého názoru buď naprostý diletant, nebo fanatik.
4. Jsem přesvědčen, že jakékoliv dotace kazí a deformují trh. Je to špatně, špatně, špatně! Mějte včely pro potěšení, ne pro peníze.